Budou mít Němci atomovou bombu? Politici chtějí jednat s Macronem o „evropském jaderném tlačítku“

Válka na Ukrajině, hrozby plynoucí z agresivní politiky Putinova Ruska a zároveň možné vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Kombinace těchto faktorů vede Němce ke zcela vážné diskusi o tom, co bylo ještě nedávno naprosto nemyslitelné: Někteří vrcholní němečtí politici i odborníci volají buď po vlastní atomové bombě, nebo alespoň účasti Německa na projektu, jehož výsledkem by bylo cosi na způsob „evropské jaderné pumy“. A to přes všechny očekávané potíže s tímto projektem spojené.

Kdo v posledních letech sleduje německou politiku, musí mu současná diskuse o novém atomovém deštníku připadat poněkud paradoxní. Německo se totiž dobrovolně vzdalo civilní jaderné energetiky, mimo jiné kvůli obavám z následků případné havárie. 

Na druhou stranu ale nyní uvažuje o prolomení dlouholetého tabu, spojeného s jasně odmítavým postojem Německa k vlastnictví jaderných zbraní, plynoucím navíc z nastalé nelichotivé historie země a poválečným závazkům. Ke změně postoje ho dohnaly nové globální hrozby.

„V konečném důsledku EU potřebuje dlouhodobý jaderný odstrašující prostředek – jak v rámci NATO, tak i mimo něj,“ prohlásil už loni v prosinci pro deník Berliner Morgenpost šéf Evropské lidové strany (EPP) a  poslanec německé CSU Manfred Weber.

A není zdaleka sám s podobným názorem. I další politici, kteří kdysi bojovali za jaderné odzbrojení a na krku nosili takzvaný „atomprotest“, dnes najednou spatřují v jaderných zbraních prostředek k ochraně Evropy před hrozbou ruské agresivní expanze. 

Patří mezi ně – překvapivě – také bývalý německý ministr zahraničí za Zelené Joschka Fischer. „Musíme obnovit naši schopnost odrazovat,“ uvedl pro portál Zeit Online.

Riziko jaderné apokalypsy není žádná fikce. Kolikrát už byl svět „na hraně“ atomové války?

Jakkoli se mu údajně tato myšlenka „vůbec nelíbí“, nelze ji nikterak obejít: „Dokud máme za souseda Rusko, které následuje Putinovu imperiální ideologii, neobejdeme se bez politiky odstrašení,“ upřesnil Fischer.

Jelikož němečtí Zelení patřili vždy k vůbec nejradikálnějším protiatomovým aktivistům v Evropě (ať již v těchto „antinukleárních“ a návazných „mírových“ hnutích měl prsty Kreml, nebo ne), působí nyní slova jejich stranické ikony (která odešla z aktivní politiky už v roce 2006) jako „zpráva z jiného světa“. Jenže je to tak. I mnozí další zelení dnes v Německu podporují atomové vyzbrojování, a nejen oni.

sinfin.digital